|
|
Ambivalence identity: kulturní tradice jako téma v současném českém a slovenském umění
Maixner, Miroslav ; Klodová, Lenka (oponent) ; Janečková,, Zuzana (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén nové přítomnosti odkazů k tradiční lidové kultuře v současném českém a slovenském umění. Důraz je přitom kladen na období od roku 2000 po současnost. Jádro práce tvoří kapitoly věnované umělkyním a umělcům, kteří v tomto období výrazněji tematizovali různé aspekty tradiční lidové kultury, a to buď coby dílčí prvek konkrétních projektů, nebo v podobě kontinuálního zájmu o danou oblast. Podstatou této části je ukázat šíři a heterogenitu zkoumaných projevů napříč mediálním spektrem. Hlavním záměrem celé práce je pak analýza a zasazení zkoumaných jevů do relevantního kontextu v rámci teorie a historie umění. Důvodem je jejich odlišná povaha od tematicky podobných projevů v 19. a 20. století. Při srovnání s aktuálními tendencemi v zahraničí se navíc ukazuje řada spojitostí, jako jsou vazby na environmentální problematiku, kritiku stavu společnosti a především na nové otázky spojené s osobní i kolektivní identifikací. Analýzu těchto fenoménů proto stavím na hybridním interdisciplinárním základě s využitím teoretických přístupů k identitě v sociálních a humanitních vědách. Činím tak jednak v úvodních teoretických kapitolách, hlavní těžiště ale spočívá v závěrečné analytické syntéze. Ta do značné míry staví též na datech získaných z rozhovorů s umělci, jejichž přepisy najde čtenář v příloze. V závěru je přiložena dokumentace kurátorských projektů a výstav realizovaných coby praktická část dizertačního projektu.
|
|
|
Modernita a holocaust
Cingeľ, Adam ; Kopec,, Jakub (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Diplomová práca s názvom Modernita a Holokaust sa zaoberá návrhom Dokumentačného centra Holokastu na Morave. Projektu predchádzala analytická časť vo forme preddiplomového projektu, ktorá skúmala mesto Brno v spojitosti s problematikou modernistického myslenia spoločnosti. Výsledkom tejto teoretickej práce bola okrem definovania schématu pojmu „Otherness“ aj mapa tzv. „druhého“ častokát odmietaného Brna. Diplomový projekt sa venuje predovšetkým prepojenosti Holokaustu a modernej spoločnosti. Na otázky tejto problematiky sa snažím nachádzať odpovede hlavne skrz architektúru a a myšlienky aplikujem práve na návrhu dokumentačného centra. Práca sa vďaka poznatkom z predošlých analýz dostáva k tematike regulovanosti a neregulovanosti priestorov, z ktorej vychádza práve koncept celého objektu. Objekt je tak rozdelený na dva funkčné celky. Spodná časť funguje ako neregulovaná živelná štruktúra, ktorá sa stáva životom stavby. Prepája jednotlivé funkcie a ponúka mnoho možností pohybu a členenia priestoru. Táto časť je tvorená oceľovou konštrukciou a pôsobí na rozdiel od časti druhej omnoho rozvoľnenejšie. Druhou časťou je hmota expozície, ktorá je vyzdvihnutá do najvyššej časti objektu. Táto časť je kontrolovaným a regulovaným priestorom. Pôsobí vďaka svojej masívnej hmote a fasáde z betónu veľmi ťažko a vytvára tak kontrast nie len v rovine prevádzky, ale aj v rovine vizuálnej. Tieto časti fungujú vo vzájomnom vzťahu a vytvárajú tak jeden celok, ktorým je spojenie výstavného priestoru expozície a doplňujúceho programu ako sú kaviareň, detské centrum, knižnica či reštaurácia.
|
|
|
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
|
|
|
Becoming Bodies: An Ethnographic study of Ayurvedic Practice
Wolfová, Alžběta ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Horák, Miroslav (oponent)
Tato práce je kritickou analýzou praxe, která je prezentována jako alternativa k modernitě. Na případu ájurvédy - tzv. nekonvenční medicíny jsem v letech 2013-2017 zkoumala, jak tento fenomén funguje v rámci specifického prostředí České republiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o přístup ke zdraví a k tělu, který je vyhledáván a využíván v každodenním životě stále většího počtu lidí v tomto postsocialistickém prostoru, podobné tendence sledují sociální vědci v globalizovaném, zejména západním, světě již několik desetiletí. Na základě (auto)etnografického výzkumu, který začal ve škole pro budoucí tzv. ájurvédaře a pokračoval v rámci neformálních setkáních, i v domácím prostoru praktikujících, představuji ájurvédu jako specifický způsob stávání se tělem. Vycházím z toho, jak se tělo a tzv. wellbeing diskurzivně ustavují v prostoru škol, ale zejména se zaměřuji na individuální praxe. Sleduji, jak se v jejich rámci ukotvuje ájurvédská epistemologie, a jak umožňuje rozpoznat vlastní tělo a subjektivitu jako propojenou s okolním prostředím. Zabývám se tím, jak toto poznávání podmiňuje určité sebepojetí a zdůrazňuji, že poskytuje výhody pro praktikující, kteří zůstávají věrni ájurvédě, i když se například nutně nedostaví zlepšení jejich tělesného či jiného diskomfortu, který je původně do školy přivedl....
|
|
|
Modernita a holocaust
Cingeľ, Adam ; Kopec,, Jakub (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Diplomová práca s názvom Modernita a Holokaust sa zaoberá návrhom Dokumentačného centra Holokastu na Morave. Projektu predchádzala analytická časť vo forme preddiplomového projektu, ktorá skúmala mesto Brno v spojitosti s problematikou modernistického myslenia spoločnosti. Výsledkom tejto teoretickej práce bola okrem definovania schématu pojmu „Otherness“ aj mapa tzv. „druhého“ častokát odmietaného Brna. Diplomový projekt sa venuje predovšetkým prepojenosti Holokaustu a modernej spoločnosti. Na otázky tejto problematiky sa snažím nachádzať odpovede hlavne skrz architektúru a a myšlienky aplikujem práve na návrhu dokumentačného centra. Práca sa vďaka poznatkom z predošlých analýz dostáva k tematike regulovanosti a neregulovanosti priestorov, z ktorej vychádza práve koncept celého objektu. Objekt je tak rozdelený na dva funkčné celky. Spodná časť funguje ako neregulovaná živelná štruktúra, ktorá sa stáva životom stavby. Prepája jednotlivé funkcie a ponúka mnoho možností pohybu a členenia priestoru. Táto časť je tvorená oceľovou konštrukciou a pôsobí na rozdiel od časti druhej omnoho rozvoľnenejšie. Druhou časťou je hmota expozície, ktorá je vyzdvihnutá do najvyššej časti objektu. Táto časť je kontrolovaným a regulovaným priestorom. Pôsobí vďaka svojej masívnej hmote a fasáde z betónu veľmi ťažko a vytvára tak kontrast nie len v rovine prevádzky, ale aj v rovine vizuálnej. Tieto časti fungujú vo vzájomnom vzťahu a vytvárajú tak jeden celok, ktorým je spojenie výstavného priestoru expozície a doplňujúceho programu ako sú kaviareň, detské centrum, knižnica či reštaurácia.
|
|
|
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
|
|
| |
|
|
Moderní stát a genocidy : osud tureckých Arménů a evropských Židů
Šeferna, Václav ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tématem diplomové práce je především vztah mezi modernitou, moderním myšlením a moderním státem na jedné straně a holokaustem a arménskou genocidou, potažmo dalšími genocidami, na straně druhé. Úkolem mé práce je odpovědět na otázku, zda se dá moderní stát považovat za pachatele obou těchto tragédií. Dále ve své práci zkoumám příčiny těchto genocid a to hlavně vliv nacionalismu, byrokracie a rasismu. První část diplomové práce je věnována genocidě a zakotvením tohoto pojmu v mezinárodním právu trestním. Zabývám se vznikem tohoto pojmu, jeho následným vývojem jako samostatného zločinu dle mezinárodního práva. V druhé části se zabývám klasifikací genocid. Nejprve se věnuji typologii genocid dle jednotlivých autorů. Dále zkoumám rozdíly mezi tradičními masakry a moderní genocidou, pojmenovávám stěžejní rysy moderní genocidy a pokouším se odpovědět na otázku, zda lze vůbec mluvit o genocidách tradičních. V další kapitole se zaměřuji na arménskou genocidu. Tuto část začínám krátkým představením Arménů, rychlým přehledem jejich historie a popisem arménské situace v Osmanské říši v předvečer genocidy. Dále zde popisuji samotný průběh této genocidy a jednotlivé faktory, které měly na tuto událost největší vliv. Nejprve zde popisuji vznik a vývoj...
|
|
|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
|
Modernity and the Changing American South: Alienation in a Selection of Fiction by Flannery O'Connor and Eudora Welty
Halášková, Lucie ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce zkoumá téma odcizení ve vybrané beletrii Eudory Welty a Flannery O'Connor s ohledem na geografické a ideologické pozice, z nichž autorky vycházejí. Práce zkoumá jejich texty v kontextu amerického Jihu a způsobu, kterým autorky zobrazují a kriticky nahlíží na tuto oblast. Izolovaná povaha Jihu je nejprve zkoumaná v souvislosti s etnickým a rasovým vyčleňováním. Praktiky společenského vyčleňování v jižanských komunitách autorky satirizují a převrací; xenofobní a rasistické tendence svých provinčních postav kontrastují se společenským pokrokem. Propastný rozdíl mezi jižanskou ideologií a její soudobou realitou může být částečně odůvodněný vzestupem spotřebitelské kultury, která je zkoumána ve vztahu s mezirasovými vztahy, sociální mobilitou a náboženstvím. Následující kapitola "Spotřebitelská kultura a amerikanizace Jihu" zkoumá sjednocování náboženských a konzumních ideologií a proklamované dodržování ideálů protestantismu se současným vzestupem spotřebitelského chování jako náhradou duchovnosti. Dopad rituálního dodržování kapitalistických principů je zkoumán na fenoménech podpory individualistické kultury, narcisismu a odcizení, s přihlédnutím k dílu Baudrillarda The Consumer Society. Závěrečná kapitola se zabývá užíváním negace, ničení a násilí v dílech Welty a O'Connor jako nástrojů...
|
host ::
RSS.